T E T K Y A S T R Ý C I
Aktualitky‚ zajímavosti |
 |
  Aktuality + zajímavosti + pranostiky + informace
Pražské povstání
Před 79 lety, 5. května 1945, dva dny před německou kapitulací na západní frontě, spontánně vypuklo Pražské povstání. Ačkoli o výsledku druhé světové války v Evropě nebylo pochyb, Němci v českých zemích dosud měli mohutné síly, jež vrhli na potlačení revolty Němci proti špatně vyzbrojenému pražskému povstání nasadili veškerou dostupnou techniku, sami povstalci by se tak neubránili a pražský rozhlas opakovaně žádal o pomoc. Na výzvu zareagovaly jednotky ROA generála Vlasova , které zasáhly proti Němcům v jihozápadních částech Prahy. Česká národní rada však odmítla uznat ROA za svého spojence, což vedlo k jejímu odchodu z města. Nejtěžší boje probíhaly 7. května. Mezi povstalci se šířily fámy, že Američané se chystají osvobodit Prahu, či že dokonce tuto operaci již započali. Nebyla to však pravda. Vrchní velitel spojeneckých vojsk Eisenhower navzdory Pattonovým protestům , odmítl z politicko-vojenských důvodů dát povolení k akci a přenechal zásah zvaný Pražská ofenzíva na vzdálenější Rudé armádě. Toto rozhodnutí bylo v souladu s předběžně stanovenou demarkační linií.
Sovětské jednotky se pak přiblížily k Praze a Němci v Praze další den kapitulovali. Většina německých jednotek tak zahájila ústup. Když sovětské jednotky vstoupily do Prahy ráno 9. května, očišťovaly již město jen od zbytků zfanatizovaných německých vojsk.
Den osvobození Může se to zdát zvláštní, ale v prvních poválečných letech nebyl v Československu konec války ani státním svátkem, dokonce ani dnem památným nebo významným. Ne že by si Češi a Slováci konce nacistického panství nevážili, spíše se vláda Národní Fronty nemohla shodnout na tom, které datum je k oslavám nejvhodnější. Jedni navrhovali 8. květen, jiní zase 9. květen…Tak se stalo, že konec nestrašnější války v dějinách lidstva byl ve vládním návrhu zákona r. 1946 opomenut..
Teprve v listopadu r. 1951 se politici usnesli na potřebě trvale manifestovat vděčnost našim osvoboditelům – udatným sovětským vojákům – a jednomyslně schválili zákon , kterým byl s účinností od následujícího roku stanoven 9. květen jako Den osvobození Československa Sovětskou armádou. Tím bylo jasně řečeno, komu patří dík za ukončení nacistické hrůzovlády i celé války a zároveň začalo více než několik desetiletí systematického vymazávání vzpomínek na zásluhy a oběti západních Spojenců, a příslušníků jiného odboje než toho, který byl řízen z Moskvy. O podílu Američanů na osvobození Čech se prakticky nesmělo mluvit… Ještě dříve, než v r. 1990 došlo k prvním demokratickým volbám, začala obměněná politická reprezentace našeho státu pracovat na novém seznamu státních svátků. Některé svátky zmizely, jiné se objevily, některé změnily název. Tak se i z 9. května stal Den osvobození od fašismu. V rámci zákona v r. 1991 se změnil den ukončení války a název zkrácen na 8. květen - Den osvobození. Jen mimochodem budiž řečeno, že 5. květen byl novým zákonem klasifikován jako den významný (Květnové povstání českého lidu).
9. Květen slaví v Rusku, Kazachstánu, Bělorusku, na Ukrajině a v dalších zemích bývalého Sovětského svazu. Kromě nich je tento den slaven také v Bosně a Hercegovině a Srbsku. Druhá světová válka byl nejkrvavější ozbrojený konflikt všech dob. Přestože poslední výstřely padly o mnoho dní později, za oficiální konec války v Evropě se považuje 8. květen, kdy vstoupila v platnost německá kapitulace.
P R A N O S T I K Y
Poezie všedních dnů
Pranostika přebásněná Idydou: Večerní červánky lahodí milencům, když tma je a spí celý dům. Ranní červánky však změny věstí, volají bouři a neštěstí Nezapomenutelný překlep Idyda: .....Jé a teď přiletěl na okno pejsek a neodolatelný překlep cristal:... si kluk vybral toho segedinskýho papouška, pánč ten růžohrdlý mu ufrnkl ventilačkou
a ještě jedna perla: perskalejdy: Belza05: já vědět, kde má práce hnízdo, jdu jí rozdupat vejce
|
